JAK MI NORDIC WALKING POMOHL S DIAGNÓZOU „PANICKÁ ATAKA“

Jana Slanařová je konzultantka pro pohyb a výživu a instruktorka Nordic walkingu. Před čtrnácti lety prožila panický záchvat a totální kolaps organismu. Rozhodla se s vámi sdílet svůj příběh o tom, jak se vyrovnala s diagnózou panická ataka a jak jí Nordic walking pomohl na cestě k uzdravení.

Jani, děkujeme za Tvou odvahu sdílet s námi svůj velmi osobní příběh. Jak to všechno začalo? Co bylo příčinou Tvé diagnózy?

Děkuji i já za možnost sdílet se čtenáři, s klienty. A mít tak možnost otevřeně mluvit o nemoci, o které se moc nemluví.

Začalo to bez varování, bez toho, že by tomu něco předcházelo. Přišlo to najednou. I když dnes už vím, že nic není najednou. Ono se to v nás všechno tak krásně hromadí a v momentě, kdy už to přeteče a náš organismus už nemá síly, se jakákoliv nemoc projeví. Má první ataka přišla v noci, kdy jsem šla běžně na toaletu. Pak přišla černá tma a velký strach o sebe. Protože mi bušilo srdíčko tak rychlým tempem, který jsem ještě nikdy neměla. Ale jak se říká, vše je jednou poprvé. A je na nás, jak to uchopíme. Dnes jsem vděčná, že tento moment přišel a umím za to děkovat. Byl to Dar, se kterým pracuji dodnes.

A příčina? Stres, přepracování, málo odpočinku, málo péče o sebe, lpění na dokonalosti, perfekcionismu, na výkonu. Byla jsem ta, která neuměla říct NE. Chtěla jsem všechno zvládnout, co nejlépe, o nic nechtěla přijít, všeho jsem potřebovala se účastnit. Prostě hektický život, který neměl nic společného s naplněním, se štěstím, s radostí, s láskou. S vědomým prožitkem. Že vím, co dělám a jak se u toho cítím. Nevnímala jsem sebe a ani okolí. Odpojena od zdroje 🙂

Co přesně je panická ataka? Jak ses při tom cítila a jak se projevovala i na fyzické úrovni?

Co přesně panická ataka je by Vám lépe řekl odborník. Já, jako laik, mohu říci, že se jedná o mentální poruchu, psychickou, nervovou. Tak jsem to alespoň vnímala já. Podle toho, co se s mým tělem a vědomím v daný okamžik dělo. Nikdy jsem se dopodrobna nezajímala o přesnou definici. Podstatnější bylo pro mne, jak si pomoci, jak se vrátit do běžného života. Tam jsem cílila a hledala možnosti, jak si pomoci.

A jak se projevovala? V mém případě byly projevy zrychleného tepu, kdy srdce buší a to až 200 tepů v klidovém režimu, znecitlivění spodní části těla – nohou, kdy mi odcházela energie a já nebyla schopna vstát, jít. Následně velká celková únava a vnitřní pocit (strach), že umírám.

Rozhodla ses pro cestu k uzdravení. Jak jsi začínala, bylo to těžké?

Ano, rozhodla jsem se. A vnímám to jako to zásadní, co je zapotřebí udělat, a to nejenom v tomto případě. Rozhodnout se, co chci. Bylo mi krásných 30 let. Úspěšná v práci, ve sportu. Do té doby plně zdravá. A během sekundy nefunkční. Jsem narozená ve znamení Kozoroha a většinou si jdu za tím, co chci. I když u toho párkrát klopýtnu a padnu, nicméně vstanu a jdu dál. Po svých a po svým. Tudíž jsem nechtěla ani přijmout možnost léčby lékaři a psychiatry, kteří mi předepisovali antidepresiva.

Mou prvotní berličkou byl prášek Neurol, který jsem nosila při sobě, abych se cítila v bezpečí. A láhev vody. V prvních stádiích projevu ataky jsem užívala půlku tabletky pro mé placebo zklidnění. Postupně jsem tabletky vysazovala a ponechávala si je pouze při sobě. Pro to vědomí, že jsou. Rozhodla jsem se pro vlastní léčbu tak, jak jsem to vnímala, že je pro mne přijatelné. Hledání jiných možností léčby a terapeutických konzultací. Oslovila jsem lékařský institut IKEM, kde mi vyšli vstříc, a udělali zátěžové testy. Zde jsem oslovila klinickou psycholožku, ke které jsem necelý rok pravidelně dojížděla. Za to, že jsem se chtěla uzdravit, vděčím sobě a zároveň této lékařce, která mi pomohla se zorientovat v prvotní fázi. A ukázala mi tu skutečnou realitu, tu nerovnováhu v životě, kterou jsem žila. Proto i v dnešní době doporučuji lidem (v případě jakýchkoliv obtíží) najít si vhodného terapeuta, kterému budou důvěřovat, budou se s ním cítit bezpečně a budou společně hledat možnost pro změnu. Pro změnu „otočit to“ ke svému prospěchu. Pořád ale zůstává to hlavní. Chtít se uzdravit a situaci změnit.

Za jak dlouho ses začala cítit lépe a viděla výsledky své snahy?

Každá nemoc je o trpělivosti. I tady ji člověk potřebuje mít. Viditelné (hlavně uvnitř těla) výsledky byly vidět přibližně po třech letech. Kdy jsem se cítila vnitřně silnější, odvážnější a odhodlanější udělat další změnu. Během těch třech let jsem postupně změnila prostředí, ve kterém jsem žila – rozešla jsem se s partnerem, našla jsem si nového partnera, opustila původní zaměstnání a změnila výkonnostní a rychlý sport za jiný druh pohybu – chůzi. Také jsem se přestěhovala na druhou stranu republiky, do hor, do Beskyd. Původně totiž pocházím ze západních Čech, z Chebu. A tady jsem se zamilovala do chůze. Lékaři mi doporučovali pobyt v přírodě a chodit. I já jsem to tak vnímala, že už nechci rychlost, další stres a naopak potřebuji svobodně dýchat čerstvý vzduch, být v klidu a tichu. A tak jsem vyměnila dopravní prostředky za přirozenou chůzi a namísto výkonnostních sportů uvnitř budov si obula boty, přibrala hůlky (které měl doma partner) a vyšla ven do přírody. A tady nastal bod zlomu.

Přírodu a chůzi jsem si postupně zamilovala tak, že se stala a je i nadále mým lékem, radostí, potěšením a možnosti, jak předávat své zkušenosti dál těm, jež chtějí a potřebují.

*Jana Slanařová*, *konzultantka pro pohyb a výživu a instruktorka Nordic walkingu*

Jak konkrétně Ti pomáhá Nordic walking při návratu ke zdraví?

Nordic walking spojený s pobytem v přírodě mne naučil soustředit se na dech, což je velmi důležité při panické atace, a také si určovat své vlastní tempo. Naučil mne se během sportovního výkonu přirozeně zastavit, tudíž přirozeně zpomalit, vnímat okolí, vnímat své tělo, což je také zásadní při zvládání ataky. Také mi Nordic walking pomáhal cítit se v bezpečí. Protože držením hůlek v ruce se ve mne dostávalo pocitu, že nejsem sama, cítila jsem se v bezpečí a ve svém komfortu. I to je důležité pro zvládnutí panické ataky.

Navíc je Nordic walking výborný druh pohybu, který ničím nelimituje. Nedává limity, zákazy. Kdykoliv se může vyjít ven do přírody, v jakémkoliv ročním období. Odejít od stresu, kterému se v dnešní době nelze vyhnout. Co lze, chtít se stresem pracovat a nechat jej každý den odejít. Třeba chůzí – Nordic walkingem. Každý den chvilka. Pravidelnost umí léčit a pomáhá nám.

Jak se o sebe staráš dnes?

Když to shrnu, tak je to otočka o plných 180 stupňů. Jsem k sobě ohleduplnější, pravdivější, laskavější. Zpomalila jsem své životní tempo a určuji si priority, které se přirozeně mění podle životních situací a potřeb. Pracuji více na duševní stránce. Tak, aby vyrovnávala tu fyzickou. Od roku 2014 jsem si udělala pár rekvalifikačních kurzů v oblasti pohybu, výživy a psychosomatiky. Své osobní zkušenosti propojuji s těmi odbornými a využívám tak při konzultaci s klienty.

Když bych měla říct to zásadní, co mne pomohlo a pomáhá dodnes, tak je to přirozený pohyb – potažmo chůze. Ať už s holemi jako Nordic Walking nebo bez holí.

Co bys doporučila lidem, kteří denně zažívají stres a potřebují v životě změnu?

Chtít to změnit dříve, než to za ně změní někdo jiný. Třeba ta nemoc. Pracovat na sobě v rámci prevence. Zpomalit své tempo a více si prožívat i jiné radosti života. Uvědomovat si. A na to uvědomění krásně funguje pohyb., který je přirozený. Což chůze – Nordic walking beze sporu je. Sama s ním pomáhám těm, jež chtějí a mají zájem. Pořídit si kvalitní obuv a kvalitní hole je základ. Umět si nechat poradit s výběrem. Protože obuv a hole se pak automaticky stávají skvělým parťákem do pohody i nepohody. Na život. Je to nový životní styl, který je v pozitivním smyslu nakažlivý 🙂

A pohyb je život. Kde se zůstane stát, tam nic nevyroste. Stagnuje.

Choďte – zůstaňte v pohybu, radujte se, usmívejte se a věřte, že vše dobře dopadne. Jen je zapotřebí pro to něco udělat. Svůj první krok. Třeba ten Nordic walkingový 🙂

Zajímá Tě téma panická ataka? Nebo chceš jen potrénovat, naučit správně používat hole? Propojit pohyb s výživou? Dělat pohyb s radostí i z radosti? Ozvi se mi. Poradenství, konzultace, semináře, workshopy: www.janaslanarova.cz